Vzdělávací aplikace pro práci s historickými prameny
S pomocí řady interaktivních nástrojů analyzují žáci v historické laboratoři krok po kroku dobové dokumenty, historické fotografie či zvukové záznamy.
Přejít do katalogu →
Co je HistoryLab?
HistoryLab je webová aplikace pro práci s historickými prameny v dějepise. Zaměřuje se na 20. století. Nabízí učitelům a žákům bezpečné prostředí, v němž mohou tvořivě pracovat a nebát se chyby. S pomocí řady interaktivních nástrojů analyzují žáci v historické laboratoři krok po kroku dobové dokumenty, historické fotografie či zvukové záznamy. Díky tomu si hravou formou osvojují dovednosti, jež podporují kritické myšlení a rozvíjejí historickou gramotnost.
Proč pracovat s HistoryLabem?
HistoryLab je důkladně ověřován v praxi na školách. Uživatelské výsledky aplikace potvrzují, že tvořivá práce s prameny žáky baví, podněcuje otázky a otevírá diskuze o historii ve třídě. HistoryLab pozitivně hodnotí žáci i učitelé:
„Supeer, konečně zábavné cvičení na téma dějepis. Vlastní názor atd. je lepší než jen opisovat slova do sešitu."
z žákovských komentářů z testování HistoryLabu v roce 2019
„Toto cvičení bylo krátké, ale zároveň mě hrozně bavilo. Rád bych tuto píseň nebo něco podobného rozebíral dál. Opravdu dobrý koncept."
z žákovských komentářů z testování HistoryLabu v roce 2019
„Jako pozitivní mě překvapilo a bylo příjemné, když jsme to dělali jako skupinovou práci, tak ve chvíli, kdy byli ve skupinkách tři čtyři, aby nám to vyšlo, tak se opravdu zapojovali všichni. Všichni měli snahu tam něco napsat, něčím přispět. Probudili se i ti, kteří normálně nic nedělají.“
z učitelských komentářů z testování HistoryLabu v roce 2018
Katalog cvičení
Co dělají ženy na fotografii?
první světová válkakaždodennostdějiny žentrvání a změnaotevíráme otázkufotografie
Fotografie ve cvičení zachycuje dvě mladé ženy, jak v září 1918 rozvážejí led v americkém velkoměstě. Tento snímek je na první pohled možná nesrozumitelný. Žákům však při analýze fotografie a popisky ukáže jeden z významných dopadů první světové války na společnost. Žáci dále vnímají, jak se každod
Co ministr vzkazuje učitelům?
1968normalizaceškolaideologiedobové perspektivyměníme pohledy
V rámci cvičení se žáci prostřednictvím rozhlasového projevu ministra školství ČSR Jaromíra Hrbka ze září 1969 seznamují s normalizačním výkladem událostí roku 1968. S využitím dalších pramenů zkoumají významy, které mohli projevu ministra přikládat doboví posluchači, zejména učitelé. Cvičení využív
Co natáčeli?
Československo 1948-1989propagandanormalizacepříčiny a důsledkyotevíráme otázku
Fotografie zachycuje natáčení demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze. Jedná se o rekonstrukci vládní krize z února 1948. Film Vítězný lid měl připomenout a oslavit 30. výročí těchto událostí. Žáci se zamýšlejí, proč měl takový film vzniknout a co měl vyprávět. Reflektují politiku paměti normal
Co přinese mír?
důsledky 1. světové válkyversailleský mírový systémdějiny médiídobové perspektivyvidíme pod povrch pramene
Cvičení rozvíjí dovednost analyzovat karikatury. Využívá známou karikaturu Willa Dysona, otištěnou v květnu roku 1919 v deníku Daily Herald, která předpovídá nestabilitu právě vznikajícího versailleského mírového systému. Cvičení umožňuje žákům, aby rozpoznali symbolické prostředky, které karikaturi
Co připomíná pomník?
mimoevropský světmigraceobčanská válka v Sýriihistorický významdíváme se kolem sebechápeme své emoce
Cvičení nabízí neobvyklý pohled na občanskou válku v Sýrii. Prostřednictvím srovnání díla syrsko-německého umělce Manafa Halbouniho a fotografie z Aleppa se žáci seznámí se způsobem, jakým umělec připomíná utrpení obyvatel Sýrie, a sami se pokusí o aktualizaci díla jeho začleněním do českého kontext
Co se stalo na letišti Croydon?
druhá světová válkanacismusholokaustuprchlícietická dimenzetvoříme
Cvičení pracuje s reportážní fotografií zachycující kritický moment v příběhu československého uprchlíka Oskara Goldberga, který se v roce 1939 pokusil nalézt azyl ve Velké Británii. Žáci v roli novinářů odhalují s pomocí dalších dobových dokumentů nečekanou osobní rovinu jeho příběhu a zpracovávají
Co se stalo v Abertamech?
důsledky druhé světové válkydějiny ve veřejném prostoruSudetytrvání a změnatvoříme
Cvičení se zaměřuje na srovnání čtyř fotografií, jež zachycují část náměstí krušnohorské obce Abertamy od roku 1912 až po rok 2004. Žáci popisují historické proměny místa a zamýšlejí se nad tím, jaké události měly na jeho podobu vliv. Závěry z pátrání shrnou formou příběhu.
Co se učíme kromě počítání?
druhá světová válkavzdělánípropagandaškoladobové perspektivyvidíme pod povrch pramene
Cvičení učí žáky pomocí netradičního pramene, jakým je učebnice matematiky, rozpoznávat nacistickou propagandu. Žáci si vyzkouší práci s matematickou úlohou, kterou počítaly děti na měšťanských školách v průběhu druhé světové války. Cvičení může dokreslovat školství a běžný život v protektorátu Čech
Co si mohli myslet lidé v bufetu?
politický vývoj ČSR 45-48multiperspektivitakaždodennosthistorický významtrvání a změnavidíme pod povrch pramene měníme pohledy
Cvičení využívá fotografii ze série každodenních momentek pořízených v Praze dne 25. února 1948. Analýza fotografie cílí na ilustrování všednodennosti života v tento den, kdy ve městě a státě vrcholí převzetí vlády komunisty. Na analýzu pramene navazuje čtení dobového tisku a odborného komentáře, kt
Co tvrdil atlas?
důsledky 2. světové válkypropagandaatlas mappříčiny a důsledkyvidíme pod povrch pramene193819451968
V rámci cvičení žáci analyzují mapový list z Historického atlasu revolučního hnutí z 50. let, který ilustruje proměny hranice Československé republiky po druhé světové válce. Zásluhu za poválečné změny hranic připisuje vítězství Sovětského svazu a dává jim jednoznačně kladný význam: úprava státních
Deset let po revoluci? Děkujeme, odejděte!
výzva “Děkujeme, odejděte”protestyopoziční smlouvahistorická změnaanalýza a interpretace fotografie a dobového textu
Cvičení ukazuje reakci části společnosti na politický vývoj deset let po sametové revoluci. Žáci zkoumají fotografii z protestů na Václavském náměstí. Poté rozebírají výzvu „Děkujeme, odejděte” a zjišťují, proč protestoval na tu dobu nevídaný počet lidí. Hledají, s čím byli lidé spokojeni a co chtěl
Jak měly děti trávit volný čas?
propagandakaždodennostdobové perspektivyotevíráme otázku
Cvičení za pomoci fotografie dětí v pražském Domě pionýrů z roku 1950 tematizuje vliv poúnorové komunistické ideologie v oblasti výchovy dětí a mládeže. Žáci na základě analýzy fotografie formulují hypotézu, kterou následně revidují za pomoci dobového popisku. Cvičení lze využít k doplnění výkladu o
Jak obhájit píseň?
Československo 70. létaperzekucedobové perspektivytvoříme
Ve cvičení žáci pracují s jednou z písní, která byla citována při soudním procesu s hudební skupinou The Plastic People of the Universe. Žáci se snaží identifikovat, v čem byla píseň odsouzeníhodná z pohledu komunistické obžaloby, a následně na to vypracovávají argumenty obhajoby. K tomu jim pomáhá
Jak oslavovali státní svátek?
vývoj Československa 1945-1989vnitřní situace v zemích východního blokutotalitní systémy - komunismusnormalizacekaždodennostoslava výročíhistorický významotevíráme otázku
Cvičení se zaměřuje na analýzu fotografie májových oslav roku 1980 ve východočeském městě Polička. Žáci popisují jednotlivé symboly a prvky výzdoby a uvědomují si, že podrobný rozbor může usnadnit porozumění zachycených oslav. Seznamují se s podobou a společenskou funkcí oslav v letech normalizace.
Jak si připomínáme Listopad na Albertově?
důsledky pádu komunismuvzpomínková kulturahistorický významvidíme pod povrch pramene
Žáci ve cvičení pracují s pamětními deskami z pražského Albertova. Prostřednictvím porovnání dvou rozdílných způsobů připomínání Listopadu poznávají nejednotnost pojetí minulosti v české společnosti. Cvičení lze použít v souvislosti s tématem společenského vnímáním historie, například v případě výro
Jak viděli ženu?
komunismusideologiedějiny žentrvání a změnaotevíráme otázku
Cvičení seznamuje žáky s žánrem karikatury. Žáci analyzují dvě dvojice karikatur z humoristického časopisu Dikobraz z let 1948 a 1950, které ukazují obraz „nové ženy” dle představ komunistické ideologie. Žáci analyzují karikatury, hledají historické souvislosti, kladou otázky po dobovém smyslu zobra
Jak vnímali boxerský zápas?
sportdějiny médiíkaždodennostmodernitadobové perspektivyvidíme pod povrch pramene
Žáci poslouchají ukázku rozhlasového přenosu z boxerského zápasu z roku 1931. Srovnávají zvukový záznam utkání se zprávou v tisku a uvědomují si, jak zprostředkující médium ovlivňuje vyznění informací.
Jaké národní symboly potřebujeme?
politická situace 20. a 30. letsymbolická hodnotanárodní symbolyhistorický významdiskutujeme
Cvičení žáky formou pátrání seznamuje s příběhem jednoho ze zničených hraničních sloupů, které označovaly hranice meziválečné Československé republiky. Analýza oficiálního textu a fotografií ilustrujících nález sloupu a jeho následnou prezentaci na výstavě ke 100. výročí vzniku ČSR vede žáky k zamyš
Jakou budoucnost nabízeli?
pád komunismusametová revoluce (1989, listopad 1989)budoucnostvnímání časusrovnání
Cvičení seznamuje žáky s novoročními projevy prezidentů Husáka a Havla z let 1988 a 1990. Při analýze zvukových záznamů si žáci uvědomí, jak se lišily představy o budoucnosti před a po roce 1989.
Jaký příběh vypráví tank?
důsledky druhé světové válkyČeskoslovensko 48-91dějiny ve veřejném prostorupomníkhistorický významtvoříme
Cvičení pracuje se čtyřmi fotografiemi zachycujícími proměny Památníku sovětských tankistů (tanku č. 23), který na dnešním náměstí Kinských na Smíchově připomínal osvobození Prahy Rudou armádou. Žáci na základě popisu dění na fotografiích a jejich chronologického řazení reflektují posuny hodnot, kte
Jeden znak, dva významy
protektorátsametová revolucepluralita vzpomínáníhistorické výročípolitika pamětivzpomínková kulturahistorický významotevíráme otázku
Cvičení předkládá žákům pamětní minci k 50. výročí 17. listopadu 1939 a pamětní medaili k 24. výročí 17. listopadu 1989. Rub a líc obou objektů nabízí bohatou symboliku, která vyjadřuje význam připisovaný tomuto státnímu svátku před pádem komunistické diktatury a v současné době. Srovnání vizuálně s
K čemu jsou nám výročí?
pád komunistického režimuobčanská společnosthistorický význampříčiny a důsledkyuspořádáváme zdroje
Cvičení se zaměřuje na historická výročí, která předcházela 17. listopadu 1989. Vede žáky k tomu, aby přemýšleli nad významem připomínky Palachova týdne, výročí srpnové okupace a založení Československa v době, kdy nebyly oficiálně připomínány. Cílem cvičení je pochopení, že 17. listopad je jedním z
K čemu vyzývaly Dva tisíce slov a Charta 77?
Československo 1948-1989lidská právanormalizacedobové perspektivyuspořádáváme zdroje
Cvičení využívá komparaci Dvou tisíc slov a Charty 77 k ukázce rozdílné argumentace těchto výzev. Žáci srovnávají ukázky z obou textů a pozorují, jak je ovlivnila změna politického kontextu. Cvičení lze využít pro vytvoření konkrétní představy občanského aktivismu v roce 1968 a v období normalizace.
Kam ho umístit?
Československo 50. létasociální dějinydobové perspektivyetická dimenzevidíme pod povrch pramene?
Cvičení učí žáky pracovat s historickým úředním dokumentem - umístěnkou. Umístěnku dostávali studenti po ukončení školy a nařizovala jim, kam mají nastoupit do práce. Žáci napřed analyzují formální části dokumentu (datum, instituce, razítko atp.), následně jeho obsah. Na závěr hledají odpovědi na ot
Kam zmizeli čeští Němci?
důsledky druhé světové válkysociální dějinyněmecká menšinatrvání a změnapříčiny a důsledkyotevíráme otázku
Cvičení zkoumá příčiny a důsledky historických událostí na příkladu vysídlení českých Němců. Žáci analyzují část projevu prezidenta Edvarda Beneše (červen 1945) a úryvek Zákona o udělení občanství Němcům (1953) a následně pátrají po osudu německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Na základě tex
Kdo byl jejich nepřítel?
nacismusantisemitismuspropagandaideologieobraz nepřítelehistorická perspektivaetická dimenzevidíme pod povrch pramene
Cvičení rozvíjí dovednost analyzovat karikaturu a získat kritický odstup od nacistické antisemitské propagandy. Využívá stereotypizované zobrazení „Žida“ ve známém nacistickém týdeníku Der Stürmer. Karikatura sloužila k vytváření a posilování obrazu „Žida“ jako nepřítele, který usiluje o zkázu Němec
Korejské děti v české škole
školaČeskoslovenskokorejská válkamigraceidentitadobové perspektivyanalýza fotografie
Cvičení představuje korejského žáka v československé škole v 50. letech. Žáci prostřednictvím dobové fotografie přemýšlí nad rolí školy a školního vzdělávání v otázkách migrace, začleňování cizinců, státní a národní identity.
Měl si kleknout?
bipolární světholokaustpaměťhistorický významdiskutujeme
Cvičení se zaměřuje na ikonické pokleknutí Willyho Brandta před pomníkem povstání ve varšavském ghettu. Žáci využívají různé zdroje, aby diskutovali nad tím, zda si západoněmecký kancléř v roce 1970 měl či neměl před pomníkem kleknout.
Mnichov 1938
mnichovská krizenárodnostní problémy ČSRmapypříčiny a důsledkyuspořádáváme zdroje
Cvičení učí žáky pomocí map charakterizovat území Československa, která byla v roce 1938 odtržena podle mnichovské dohody. Žáci si vyzkouší práci s kartografickým pramenem ze 30. let, porovnávání historických map s demografickými a ekonomickými údaji a práci s textem mnichovské dohody. Cvičení může
Napalm Girl
studená válkaválka ve Vietnamuveřejné míněnímédiaetická dimenze historického poznánísrovnání fotografií
Cvičení seznamuje žáky s ikonickou fotografií vietnamské dívky popálené napalmem. Zveřejnění záběru posílilo protiválečné postoje americké veřejnosti vůči válce ve Vietnamu. Srovnání dvou verzí slavného snímku směřuje žáky k tomu, aby se zamýšleli nad důvěryhodností fotografie a nad rolí zpravodajsk
Netradiční mezníky československých dějin?
Československodějinné mezníkypomník T. G. Masarykatrvání a změnahistorický významinterpretace pomníku
Cvičení je zaměřeno na rekapitulaci historických mezníků 20. století v Československu. Na příkladu obnovování a rušení pomníku T. G. Masaryka si žáci uvědomí dopad klíčových událostí na společenský vývoj v zemi. Zároveň se zamyslí nad tím, proč jsou na podstavci pomníku uvedeny jiné letopočty, než k
Politika na náměstí
Československo 50. létapropagandakaždodennostkult osobnostiměstotrvání a změnadíváme se kolem sebe
Cvičení pracuje s historickou fotografií zachycující výzdobu Václavského náměstí u příležitosti narozenin J. V. Stalina v roce 1949. Žáci označují na fotografii důležité prvky a barevně odlišují ty, které se přímo vztahují ke znázorněné události. Zamýšlejí se, jakým způsobem se politické dění může o
Prezident Masaryk na fotografii
vznik ČSRkult osobnostisymbolické významyhistorický významhledáme klíčový detailfotografie
Cvičení se zaměřuje na práci s aranžovanou fotografií T. G. Masaryka. Pomocí popisu fotografie žáci rozkryjí symbolické významy, které se v československé společnosti spojovaly s funkcí prezidenta republiky. Cvičení podporuje kritickou nedůvěru vůči politickým fotografiím a ukazuje, jak se mohou pod
Proč bránili průjezdu?
studená válkaželezná oponainformační válkamasová médiamediální sdělenímultiperspektivní výklad událostipříčina a následekanalýza fotografie a textu
Žáci pátrají po příběhu zátarasů na železné oponě v situaci studené války. Hledají souvislost přejezdu vlaku z Československa do SRN s následně vybudovanými zátarasy na kolejích a situaci nahlížejí z obou stran mocenského konfliktu.
Proč byli uneseni?
dekolonizacestudená válkaAngolarozvojová pomocterorismuspříčina a následekanalýza audio pramenů
Cvičení seznamuje žáky s podobami rozvojové pomocí, již ČSSR poskytovala zemím v dekolonizované Africe. Zaměřuje se na únos československých občanů v Angole v roce 1983. Žáci analyzují dobové prameny, zejména rozhlasové zprávy. Při pátrání po příčinách události získají představu o dopadu studené vál
Proč byli vysídleni?
mnichovská dohodadruhá světová válkavysídlenípříčiny a důsledkyhodnocení minulostidobové perspektivyanalýza a srovnání fotografie
Žáci si prostřednictvím dobových fotografií uvědomí, jaký dopad mělo vysídlování Čechů z pohraničí v roce 1938 a Němců z ČSR v roce 1945 na život konkrétních lidí. Srovnávání fotografií a dalších pramenů (mnichovská dohoda, prezidentský dekret o úpravě občanství) vede k promýšlení odlišných důvodů,
Proč demonstrovali?
národnostní problémy ČSRnacismusněmecká sociální demokraciedobové perspektivyotevíráme otázku
Cvičení pracuje s fotografiemi z prvomájového průvodu německých sociálních demokratů, který se konal krátce před parlamentními volbami v roce 1935 v Českém Krumlově. Žáci prostřednictvím analýzy fotografií s neobvyklými transparenty pátrají po identitě demonstrantů a objevují zapomenutý příběh předv
Proč fotili vlajku znovu?
druhá světová válkapropagandapaměťvztah k minulostiuspořádáváme zdroje
Cvičení pracuje s dvěma různými fotografiemi vztyčování americké vlajky v rámci bojů o japonský ostrov Iwodžima v roce 1945. Žáci srovnávají verze vztyčování a s pomocí dalších pramenů pátrají po důvodech přefocení výjevu. Uvědomují si propagandistické funkce symbolických zobrazení války.
Proč je Velká Británie zemí čaje?
mimoevropský světkolonialismusVelká Britániehistorický významuspořádáváme zdroje
Žáci pracují s různorodými prameny (fotografie, grafika, malba, mapa) a snaží se osvětlit, proč se vžilo označení Velké Británie jako země čaje. Postupně objevují příběh čaje jako rostliny, suroviny i komodity a nakonec i jako součásti britské kultury. Žáci třídí prameny a hledají souvislosti, aby p
Proč očišťovali krávy?
studená válkanormalizacezemědělstvípříčiny a důsledkyformulujeme hypotézu
Snímek žáky konfrontuje s nezvyklou situací. Zemědělci v ochranných oděvech cvičně provádějí chemickou očistu dobytka od zamoření. Zajímavou fotografii využijeme k tomu, aby se žáci pokusili formulovat hypotézy, které si posléze ověří s pomocí dobového popisku fotografie. Hravou formou se seznámí s
Proč odčinit Bílou horu?
důsledky 2. světové válkydějiny ve veřejném prostorupomník, vysídlenídobové perspektivyvidíme pod povrch pramene
Cvičení se zaměřuje na rekonstrukci okolností vzniku pomníku, který byl roku 1946 postaven v jihočeských Malontech jako připomínka osídlení původně německé obce českým obyvatelstvem. Žáci na základě analýzy současné fotografie pomníku formulují hypotézy o jeho účelu, které následně zpřesňují na zákl
Proč přejmenovali ulice?
politický vývoj ČSRČeskoslovensko 45-48trvání a změnavidíme pod povrch pramene
Cvičení pracuje s mapou centrální části města Varnsdorfu pořízenou v roce 1941 a 1945. Žáci označují stejné a odlišné prvky na mapách, rozdělují vybrané názvy ulic na novější mapě do tematických skupin a své rozdělení zdůvodňují. Na závěr formulují odpovědi, proč ve městě došlo k přejmenování ulic a
Proč řešit židovskou otázku?
antisemitismusdruhá republikapříčiny a důsledkyetická dimenzevidíme pod povrch pramene
Cvičení pracuje s antisemitskou žádostí plzeňského právníka z doby druhé Československé republiky (1938–1939). Zaměřuje se na rozbor jazyka antisemitismu a porozumění tomu, jakým způsobem konstruuje obraz my versus oni. Při analýze dokumentu a jeho následném hodnocení vytváříme prostor, v němž si žá
Proč seděli ve škole?
školapropagandakaždodennostpříčiny a důsledkyanalýza fotografie
Cvičení pracuje s historickou fotografií zachycující výuku ve večerním kurzu ruštiny v obci Líbeznice u Prahy roku 1949. Žáci označují a popisují jednotlivé prvky na fotografii, formulují hypotézy ohledně významu situace zachycené na snímku a následně je korigují za pomoci kontextualizujícího textu
Proč vydali známku?
první světová válkaČSR v meziválečné doběpolitika pamětihistorický významuspořádáváme zdroje
Žáci zkoumají známku, která vyšla v Československu k 20. výročí bitvy u Zborova. Pokouší se určit symbolické významy zobrazených vojáků. Uspořádávají informace o známce z dobových dokumentů, aby porozuměli důvodům jejího vzniku.
Proč vydávali Můj boj?
Česká republika 1990- 2005média a informacenacismushistorický významDiskutujeme
V českém jazyce vyšla kniha Adolfa Hitlera Můj boj několikrát, ovšem jen v roce 2000 vyvolalo její české vydání pětiletý soudní spor. Prostřednictvím srovnání obálek knihy a úryvků z dobového tisku se žáci zamyslí nad diskusemi, ve kterých česká společnost formulovala své postoje ve vztahu ke svobod
Proč vystavovali obraz T.G. Masaryka?
politický vývoj ČSRmasová kulturasymbolický významT.G.M.trvání a změnadobové perspektivyformulujeme hypotézu
Cvičení rozvíjí dovednost analyzovat obrazy. Žáci detailně popisují portrét prezidenta Masaryka, přičemž zohledňují příběh obrazu. Následně zkoumají zápis z lánské obecní kroniky o vystavování obrazu v roce 1968, aby osvětlili symbolické významy, s nimiž mohla být osoba T. G. M. a funkce prezidenta
Proč vytvářeli mapu?
Československo 50. létahospodářský vývoj ČSRpropagandamodernizacepětiletkatrvání a změnavidíme pod povrch pramene
Cvičení pracuje s výtvarně zpracovanou mapou ČSR Velké stavby druhé pětiletky z roku 1956. Žáci označují a popisují její jednotlivé emblémy a výběrem z připravených pojmů charakterizují stát, který znázorňuje. S pomocí doplňujících údajů odhadují, jakému účelu mohla v kontextu doby svého vzniku slou
Proč vznikl školní obraz?
vznik ČSRškolasymbolický významhistorický významvidíme pod povrch pramene
Cvičení se zaměřuje na zobrazení návratu prezidenta Masaryka do republiky v roce 1918. Žáci zkoumají školní obraz a dvě fotografie této události. Srovnávají způsob zobrazení a zaměřují se na symbolické významy spojené s postavou T. G. Masaryka. Kritická analýza obrazu problematizuje vztah mezi skute
Proč žáci psali rezoluci?
Československo 50. létapolitické procesyškoladobové perspektivyformulujeme hypotézu
Cvičení pracuje s rezolucí k procesu s Miladou Horákovou, kterou podepsaly děti z Újezda u Vizovic v roce 1950. Pramen pochází z prostředí školy, kterému rozumí i současní žáci, což jim může usnadnit interpretaci. Žáci se seznamují s dobovým propagandistickým jazykem zdola, v konkrétní praxi. Zaují
Proč zasedali?
Československo 70. létasociální dějinyarmádadobové perspektivyotevíráme otázku
Cvičení pracuje s fotografií pořízenou při odvodu branců základní vojenské služby v Plzni v roce 1970. Žáci označují a popisují jednotlivé prvky na fotografii, formulují hypotézy ohledně významu situace zachycené na snímku a následně je korigují za pomoci textu dobového popisku a dalších fotografií.
Proměny města Mostu
Československo 70. létatechnikaenviromentalismustrvání a změnahledáme klíčový detail
Cvičení prostřednictvím fotografií Mostu ukazuje historickou změnu - zánik starého Mostu a zrod nového města. Žáci pomocí fotografických pramenů hledají odpovědi na otázky: Co se to děje s kostelem na fotografii? Proč byl někam přesouván? Příběh Mostu se dotýká celé řady témat (česko-německé soužití
Proměny města Zlína
hospodářský a sociální vývoj ČSRmodernizaceměstotrvání a změna, příčiny a důsledkyuspořádáváme zdrojemapa
Cvičení se zaměřuje na práci se čtyřmi historickými mapami Zlína (1829, 1934, počátek 50. let, 2014). Žáci označují na každé z map prvky umožňující přibližně odhadnout dobu jejich vzniku. Následně mapy seřadí od nejstarší po nejmladší a na základě vzájemného srovnání podob zobrazeného města popíší c
Proměny obce Horní Vysoké
vysídleníproměny krajinymodernizacehistorická změnapříčiny a důsledkyanalýza fotografií
Cvičení ilustruje historickou změnu v konkrétní obci. Žáci srovnávají fotografie totožného místa v obci z let 1925 a 2004, hledají podobnosti a rozdíly. Výstup z této jednoduché popisné práce (ve stylu úkolů pro předškoláky „najdi 10 rozdílů“) by je měl motivovat k zájmu a pátrání po historických ud
Proměny obce Kyselka
odsunmodernizacehistorická změnapříčiny a důsledkyanalýza fotografie
Cvičení pracuje s dvojicí fotografií zachycujících stejné místo (lázeňské budovy v obci Kyselka) v rozmezí let 1925 a 2004. Žáci srovnávají obě fotografie, hledají a označují v nich shody a rozdíly. Na základě jednoduchého popisu se zamýšlejí nad možnými příčinami proměny obce a života v ní. Cvičení
Rozruch na náměstí
technikamasová kulturadějiny médiítrvání a změnaotevíráme otázku
Cvičení seznamuje žáky s počátky rozhlasu v meziválečném Československu. Žáci zkoumají dobové fotografie a zvukové záznamy a zamýšlejí se nad tím, proč lidé poslouchali rozhlas a jak mohlo tehdy nové médium ovlivnit každodenní život lidí. Cvičení obrací pozornost žáků k technologiím a jejich dopadu
S trabanty za svobodou
pád komunistických režimůmigracehistorický významtvoříme
Cvičení využívá sled fotografií ilustrující hromadný útěk občanů Východního Německa přes ambasádu SRN v Praze do Západního Německa v roce 1989. Žáci s pomocí analýzy fotografií a jejich chronologického řazení sestavují příběh, který se na pozadí zobrazených situací mohl odehrávat. Cvičení je možné v
To byla sláva!
zahájení provozu pražského metranormalizacerozhlasová reportáždobové perspektivyanalýza audio pramene
V rámci cvičení si žáci poslechnou reportáž o zahájení provozu pražského metra v roce 1974. Šestiminutová reportáž je rozdělena do pěti částí, ke kterým žáci přiřazují dobové fotografie. Následně zkoumají zaměření jednotlivých částí reportáže a hledají odpověď na otázku, co znamenalo otevření metra
Vánoční změna?
50. létapropagandaVánocehistorická změnaanalýza a interpretace rozhlasového projevu
Cvičení je postaveno na projevu Antonína Zápotockého, ve kterém tehdejší předseda vlády vysvětluje, jak se proměňují Vánoce (z Ježíška se stává Děda Mráz, místo betlémské hvězdy svítí rudé hvězdy, …). Žáci proměny vyznačují do obrázku a kladou si přitom otázky: Proč chtěli komunisté změnit Vánoce? a
Vidět a slyšet srpnovou okupaci
Československo 60. létamédia a informacemedialita vzpomínánídobové perspektivychápeme své emoce
Cvičení se věnuje práci s mediálními záznamy, které zachycují dny okupace 1968 před budovou Českého rozhlasu. Žáci se postupně seznamují s dokumentárním videozáznamem a následně propojují jeho sledování s dobovým rádiovým vysíláním a současnými vzpomínkami tehdejšího pracovníka rozhlasu. Odpovídají
Vztyčování vlajky
druhá světová válkapropagandahistorický významrudá armádasrovnání fotografií1945
Cvičení se zaměřuje na srovnání původní a retušované verze snímku dobytí Berlína Rudou armádou v roce 1945. Žáci porovnávají obě fotografie, hledají rozdíly a zamýšlí se, proč byla fotografie upravena. Žáci si osvojují si kritický odstup od ikonického snímku a zamýšlejí se nad dopadem fotografií na
Jak dál s HistoryLabem?
Aplikace je stále ve vývoji. Dokončena bude v roce 2021. Již v současnosti ji však učitelé mohou používat ve výuce. Zpětná vazba ze školní praxe je pro tvůrčí tým aplikace velmi důležitá a průběžně ji zohledňuje při vývoji. Základní informace získáte v metodice nebo kurzech DVPP zaměřených na využití HistoryLabu ve výuce.
Kontakt
V případě zájmu o aplikaci Historylab nás prosím kontaktujte skrze formulář helpdesku.
Administrace pro učitele
V současné době je také možné se zaregistrovat a testovat administrativní prostředí pro zádavání cvičení a správu tříd.
Testovací verze administrace →Aplikace Historylab je vyvíjena v rámci projektu „Historylab: využití technologií k rozvoji historické gramotnosti“ č. TL01000046, řešeného s finanční podporou Technologické agentury ČR.
Partneři
Na vývoji aplikace spolupracuje od roku 2016 řada institucí, které usilují o efektivní využití digitálních technologií při inovaci výuky dějepisu. Mimo rámec projektu TAČR spolupracují s konsorciem i další partneři (např. Český rozhlas).
